Vysoký krevní tlak, hypertenze, je onemocněním, které v průběhu života zasáhne cca 40% obyvatel ČR. Patří mezi civilizační choroby, což ovšem neznamená, že bychom se s ním měli smířit a tak říkajíc si na něj zvyknout. Jednou ze součástí zdravého životního stylu, který pomáhá civilizačním nemocem předcházet, je sport. Ale je možné při hypertenzi sportovat? Jak a na co si dávat pozor? A jak vlastně „poznat“ vysoký krevní tlak?

Dochází k dalšímu rozvolnění restrikcí pro provoz fitness center. Od pondělí 11. 5. nebude povinné nosit roušku – a to pro organizované cvičení osob za dodržení odstupů dvou metrů. Nově bude také umožněno sportování až 100 osob najednou.

Česká komora fitness vydala Manuál pro otevření provozu fitness center, ke kterému by mělo dojít v pondělí 27. dubna.

Každá třetí škoda z úrazového pojištění vznikne při zimních sportech. U mužů je zranění na lyžích nebo snowboardu druhým nejčastějším hned po fotbale, u žen patří zimní sporty k vůbec nejrizikovějším. U snowboardingu připadá více než polovina případů na vážná zranění, u lyžování je třetina úrazů vážná.

Mezi obvyklá zimní zranění nejen lyžařů patří přetržení vazu v koleni. O tom, zda člověka poznamená na zbytek života, anebo se rychle a bez trvalých následků uzdraví, rozhodují tři faktory: včasná pomoc fyzioterapeuta, aplikace moderních technologií podporujících hojení a aktivní spolupráce pacienta při rehabilitaci.

V noci při spánku se choulíme a ráno se pak skoro všichni cítíme ztuhlí. Navíc platí, že čím jsme starší, tím víc tělo při spánku tuhne. Proto je tak důležitá ranní rozcvička. Stačí několik správně zvolených cviků a hned se nám bude po celý den lépe dýchat i hýbat.

Všichni se shodují na tom, že spor je zdravý a znečištěné ovzduší nezdravé. Je tedy vhodné běhat ve městě či je lepší zůstat doma?

Z chladného počasí nemusíte mít strach, stačí dodržovat pár praktických rad a bezpečně můžete vyběhnout i v bodu mrazu.  

Při léčbě kardiovaskulárních chorob se v posledních letech pohybujeme na špičkové úrovni.  Úspěch lékařů je závislý na spolupráci pacientů, jejichž role je například při léčbě srdečního selhání klíčová. Stejně tak jako vhodná léčba jsou totiž důležitá režimová opatření. Jedním z nich je i pravidelný a adekvátní pohyb, vždy po konzultaci s lékařem.

Lidské tělo drží pohromadě pojivové tkáně, tzv. fascie. Tato „síť“ funguje trošku jako trampolína – je pružná a potřebuje se pohybovat. Pokud zůstane dlouho nehybná, tělo začne tuhnout a bolet.