Jak překonat následky nevěry
1) Nejprve si musí oba partneři připustit existenci negativních emocí jako smutek, strach, otřesené sebevědomí a pokusit se je zpracovat. To většinou potřebuje určitý čas a nemá smysl na partnera naléhat.
2) Pokud chtějí oba partneři vztah zachránit, tak musí o to bojovat. Bojovat znamená mluvit spolu! Je to důležité i přesto, že rozhovory mohou zraňovat a odkrývat mnohé, co by raději zůstalo potlačeno. Avšak pouze tímto způsobem se mohou partneři opět sblížit a vztah nově vybudovat.
3) Třetí krok je nejtěžší, protože v něm jde o opětovné získání důvěry. Příslib věrnosti má v tomto případě velký význam. Pomáhá, když si partneři vytvoří pravidla, která mohou pomoci zabránit budoucímu narušení důvěry.
Krize může paradoxně být v některých případech šancí pro budoucí zkvalitnění vztahu. Nevěra často ukazuje na nějaký dlouhodobý neřešený partnerský problém. Otevřená komunikace pomáhá odkrýt potlačované frustrace a otevírá cestu k nápravě.
Komentáře
Ubohé a trapné je, že dělá z Dominika paroháče. O tom všichni vědí. Že by si promluvili, to ubohé není.
Beru to z hlediska úspěšné ženy. Kdyby mi toto dělal manžel, byla bych lidem pro smích, to bych s ním rychle vyběhla děti-neděti.
Kdyby jí na manželovi nezáleželo opustila by ho a byla s milencem. Jestli ona ví že to ty víš tak s tebou být chce a má tě určitě ráda. Tohle prostě milenky a milenci nikdy nepochopí že toho co máš doma máš rád ráda.
----------
Cože???
Přijde mi velmi nepravděpodobné, že někdo, kdo má "druhého rád", by dělal to, co Dominikova žena.
Ano, nevěry se lze dopuštět, i přestože mám stáleho partnera rád/a. To se běžně děje - lidé nevěře nepřikládají význam, berou ji jako fyzický akt a mají pocit, že tím domácímu parterovi/partnerce neubližují, když onˇona o tom neví.
Ale u Dominika je situace jiná. Jeho žena ví, že on o jejích záletech ví a že se tím trápí, a přesto milenecký vztah neukončí. Tohle přece člověk, který by měl stálého partnera rád, nikdy nedělal! Kdyby ho měla ráda a počítala by pro život s ním, s milencem by to ukončila. Takhle to spíš vypadá, že - jak jsem psala už včera - hraje s Dominikem "divadýlko o šťastné rodince" jen kvůli dětem a až povyrostou, od Dominika odejde.
Ono je nejlepší psát pořád pod jedním jménem. Nevím, co je za blbost psát pod nějakými tečkami, čárkami, začínat větu na řádku pro jméno apod. Stejně každý ví, co píšeš ty, tak aspoň by to zbytečně neprovokovalo některé lidi k urážkám na tvou osobu. A k bonzování tvého jména.
Ale nechci tu pitomost dál řešit, když je tu zajímavé téma Dominik. Večer se asi vrátím.
Jinak, většina z vás, co sem píšete, že jste byly nevěrné, tak za to mohl váš manžel, protože vám právě něco chybělo - víc sexu, cit, lichotky, něha,...nebo to děláte jen z nudy? Ale v tom případě za to může také jen manžel, protože vás nedokázal "zabavit".
Když chlap zůstane zaháčkovaný u milenky, je to z 90% kvůli kvůli sexu. A myslím, že vy to máte stejně.
Jinak nevím, pokud mě teda (jak tu pár z Vás psalo) opustí až děti vyrostou, kdy by to mělo být. Je nějaký úzus kdy ženská považuje třeba dceru za dostatečně dospělou aby si jako matka myslela, že jí dcera chování k tátovi odpustí a pochopí ji?
Zkusím to vydržet ještě zbytek roku, pak uvidím jestli to z mé strany někam vedlo.
Rád bych věděl jak dlouho může trvat ta její zamilovanost..
Vydrželi jsme spolu vždy tak sedm až deset let, přičemž většinu času byli všichni nevěrní.
Z těch vzteků, zoufalství a děcu, co budu dělat a zda mám hned odejít s dvěmi malými dětmi, když jsem navíc věděla, co je zač a jak by se mstil, kdyby nebylo po jeho, jsem na nevěru postupně laxněla a laxněla a nakonec to vůbec neřeším.
Je to totiž zvláštní, ale když to beru jako věc mě se netýkající, tak mě to ani netrápí a nelikviduje mě to.
Jsem stále milá, aktivní, dám mu něco dobrého k jídlu, bavím ho inteligentní konverzací a vhodně nadávkovanými perverznostmi a vždy o novou ženu rychle ztratí zájem.
Jediné, na čem občas trvám, když nevěra praskne či mám podezření, je že od něj chci zdravotní testy na pohlavní choroby a než budou hotové, tak se s ním miluju s prezervativem a to bez vyjímky.
A s politiky se nemůže moc divit, že to má takhle, ale je dobře, že se s tím umí srovnat a je vůči svému muži aktivní.
Jak jsem přestala vymýšlet zajímavé prasárničky či po příteli přestala sexuálně vyjíždět, tak jsme se vždy po nějaké době rozešli.
Přijde mi, že jsou chlapi na tyhle věci zranitelnější než my, ženy.
- Odpovědět
Pošli odkaz