Docela normální vztah
Iveta a její muž mají velký dům, zvou mnoho zajímavých lidí a jezdí sami nebo s přáteli na ta správná místa na golfovou dovolenou. Ivetin manžel má za sebou dlouhou a skvělou kariéru a každý ví, že to dotáhne ještě dál. Je třeba s ním počítat - bude totiž příštím "prvním mužem" ve firmě.
Iveta ho účinně podporovala. S pomocí svého jemného postřehu celá léta zvala ty správné lidi, posílala svého muže k tomu správnému krejčímu a ponechávala mu vždy dostatek prostoru pro správná rozhodnutí v jeho správné kariéře. Zkrátka: ta správná žena pro ctižádostivého a po moci bažícího kariéristu.
Pokaždé, když šlo o to, aby Iveta svému manželovi vytvořila pomocné zázemí, dokázala vhodným způsobem použít svou ženskost. Nyní toho dosáhli. Měli k dispozici firemní letadlo, všude je zvali, všichni možní i nemožní lidé si je předcházeli.
A teď má přítelkyni. Samozřejmě diskrétně a potichu. Iveta ani nezjistila, že by kvůli tomu někde chyběly peníze. Možná, že si na to její muž už delší dobu nechával část svého pohádkového platu. Vlastně jí to mohlo být jedno. Ona osobně by na sebe nikdy takové riziko nevzala. Nakonec jí bylo už 47 let a těžko by zase našla někoho, kdo by jí umožňoval takový život.
Rozvod vůbec nepřicházel v úvahu, o to už se postará. Jistě to není ani v jeho zájmu. Nakonec přece žili v docela normálním vztahu.
Poněkud zvláštní a cynický vztah? Ale ne. Lze se s ním setkat mnohem, mnohem častěji, než by člověk věřil. A sice nejen tehdy, když jde o používání firemního letadla a pravidelnou golfovou dovolenou. Většinou stačí solidní, pravidelný příjem muže a pár luxusních hmotných statků, aby se ze samostatné žehy stala žena vypočítavá, s dobře promyšlenými vlastními výhodami.
Žen jako Iveta vždycky bylo a je hodně. Jsou to ženy, které nechtějí stát na vlastních nohou nebo si myslí, že to nedovedou. Raději setrvávají ve vztahu, který je citově chudý a často ponižující, než aby si pro sebe vyvodily možná namáhavé a pracné důsledky.
Dokud si tyto ženy neuvědomí, že vnitřní cena za tento způsob života je příliš vysoká, jde totiž o ztrátu seberealizace, jen stěží se může toto materiálně orientované společenství zájmů mezi mužem a ženou zlepšit. A vztah muž-žena také ne!
Tím se fixují představy o rolích pohlaví, které nakonec stejně vždycky vedou jen k jednomu: oddělení muže a ženy.
Jak se také mohou pohlaví vzájemně sblížit, když je oběma předem jasné, že muž je zde hlavně od toho, aby svým výkonem zajistil materiální pohodlí a jistotu? A žena je ta, která tento hold přijímá, aniž by přemýšlela, co tím způsobí sobě a svému vztahu?
Dokud partneři nemají děti, mohou v případě potřeby hledat své emocionální uspokojení i mimo vztah, a tím zůstat do určité míry autonomní. Ulehčuje to oběma setrvání ve vztahu, který se opírá hlavně o materiálně reprezentativní zájmy. S dětmi je však tato cesta ven těžší. Alespoň jeden z partneru (v naší společenské struktuře je to zpravidla matka) musí usilovat o kontinuitu a spolehlivost v péči o hnízdo, a tím je ve svobodném pohybu citelně omezen.
Děti zde tedy působí jako poslední závora, která nenávratně rozdělí role na mužskou a ženskou, a samy se při tom nic lepšího nenaučí. Syn potom ví, že bude určitě doma potřebovat ženu, a dcera pochopí, že muž představuje nejlepší zajištění materiálních zájmů.
Komentáře
Je to právě proto, že člověk dopředu ví, jak to vlastně dopadne.
Komentář je následující :
Rád přispěji na tyto stránky, protože by se lidi opravdu měli učit ze zkušeností jiných.
No..a teď to méně podstatné : resp.příběh Ivety:
Je spousta lidí, kteří se druží kvůli majetkům,(trend západní, u nás zajímavě "začínající"(ale přitom nic nového,u nás to bylo ještě před Amerikou:-))).
Děvče Iveta je v podstatě vzor ambiciozní blondýnky,která si někde uvnitř uvědomuje, že to, čeho dosáhla je maximum.Z tohoto důvodu je nucená tolerovat veškeré všechno,co by jí mohlo teoreticky vadit a o všechno dosažené, v případě kritiky svého manžela zkrátka přijít. Příběh "Ivety" je vypočítavost, povrchnost, sebeláska snoubená ze sebelítostí...z psychologického hlediska je to ovšem složitější.Radím ženám : nebuďte Ivetou, radím mužům: nikdy nepotkávejte Ivety!!! MIR.
Mozna,ze uspech je opravdu pouze vysledkem schopnosti manzelovych, ale ani to neni omluva pro neveru. Nevera je nezodpovedne a nemoralni chovani jednoho k druhemu.
Nebuď hnusnější, než muže vylíčil ten článek!
Olgo ! Je spousta neúspěšných mužů. Myslíš si, že byli diskriminováni ženami? Nebo spíše schopnějšími muži na tom kterém pracovišti. Má žena je rozhodně schopnější než já ve schopnosti programovat a má téměř fenomenální paměť, přesto ji muži na pracovišti převyšují v platu tak o 100%. Ale zároveň je tam s ní jiná žena - prudička, která si vždy vybojovala své. Drží šéfa tak trochu pod krkem, ale má volnou pracovní dobu, peníze na úrovni mužů. Není lepší v práci než má žena. Jen ji tam mají méně rádi. Změň práci jako já a buď úspěšná v tom v čem jsi lepší, nebo buď méně oblíbená.
A nejlepší je být sama sebou a dělat si šéfa.
Pak o nerovnoprávných vztazích nebude řeč.
Roman
Být paní Irenou, zajistím si příjem pro rodinu, a taky si někoho najdu. Trpět kvůli někomu, kdo si mě neváží a podvádí mě, to bych teda nechtěla.
- Odpovědět
Pošli odkaz