Člověk potřebuje pohyb

Nyní ho sice nepotřebuje k zisku potravy, ale přesto je pro něj velmi důležitý.

Funkce opory a nosiče nejdůležitějšího člověčího orgánu - mozku, funkce lokomoční, vzhled individuální tělesné stránky jako faktor souboje o samce či samičku, a teprve nakonec v důležitosti pro existenci lidstva-schopnost běhat, skákat, plavat - čili znovu schopnost soutěžit o potravu či peníze.

Zdá se, že tělu nejpříjemnější, a z ergonomického pohledu nejpřijatelnější pohyb je běh a plavání. Proč? Protože je pro lidské tělo z pohledu biomechaniky a statiky nejméně náročný. Jakákoliv změna směru pohybu do stran, natož doprovázená zátěží převážně rotačního charakteru (např. pálkové sporty) přetěžuje nejen část těla nutnou k oné změně směru, nastavení rakety či hole, ale ono přetížení se přenese i na centrální osový nosný orgán - páteř.

Lidské tělo je soustava mnoha kloubů a kloubečků, spojených vazy a svaly, kterých je velké množství. Každé přetížení na jednom místě těla je také přeneseno, a ono přetížení tak vlastně ztlumeno, na tu nejvzdálenější část toho stejného těla. Za staletí existence péče o tělo byl v medicíně vypozorován velký počet konkrétně změřitelných a popsatelných vztahů. Ale těmi se nebudeme zabývat. Ty existují a jsou popsány. Neexistuje však obecné kritérium a pravidlo, které by určovalo směry těchto vztahů, které by byly obecně platné. Není , neexistuje.

Jednu věc má však naše tělo danou - statiku. Každý člověk je poněkud nesouměrný. Ale kolennímu kloubu je jedno, zda má jedno oko výše a druhé níže. Tento rozdíl není prakticky zaznamenán. Ovšem poruchu ve vertikální ose kotníku, v její asymetrii - tu již vnímá i nepatrnou . Porucha v postavení kyčlí, kolen a kotníků je v biomechanice a statice lidského těla vnímána velmi významně. Je samozřejmě rozdíl, zda jde o symetrickou - oboustrannou poruchu či o asymetrickou. Je samozřejmě rozdíl, jestli člověk s touto poruchou pracuje ve stoje či vsedě nebo dokonce běhá dlouhé kilometry. Podle toho je také třeba se k těmto problémům stavět.

Člověk, který pracuje v kanceláři, stabilně sedí u počítače, musí dbát mnohem více na to, aby měl dobře postavený monitor a klávesnici vzhledem ke svému tělu, než aby pořizoval drahé vložky do bot a kvalitní obuv s odpruženou podrážkou. Ale člověk, který naběhá 3O km týdně se nad touto skutečností musí zamyslet koncepčněji. Pro něj již nestačí běžná regenerační péče s masáží a strečinkem. I když i toto je nutné. Tady je třeba postupně! Zdůrazňuji - postupně korigovat základní statické postavení těla od kotníků až po křížokyčelní a kyčelní klouby. Po úpravě statiky se náhle stane strečink z metody udržovací,zabraňující svalovým zraněním, metodou léčebnou. Teprve tehdy lze totiž dosáhnout úpravy v délce zkrácených a přetížených svalů. A po této úpravě je mnohem snazší ji udržovat.

Člověk sportuje, běhá, aby žil. Srdečně cévní trénink spolu s adekvátním dietním režimem umožňuje žít, a co víc, je schopen umožnit dlouhověkost. Pohybový režim pomáhá tvořit hormony - endorfiny, které jsou nutné k příjemnému prožití života. Jejich tvorba pohybem je mnohem ekonomičtější než chemií... vytrvalostní běžci svým potem jsou dokonce schopni vylučovat těžké kovy (tady je možné napomoci i pravidelným pobytem v infrasauně).

Je také otázkou, a ne nepodstatnou, do jaké zátěže je vytrvalostní pohyb ještě jen pozitivní. Zatím je možné říci , že bez cíleného tréninku pod vedením specialistů lékařů nelze doporučit fyzickou zátěž nad délku 4 hodin.
 

Člověk sportuje, běhá, aby žil. Chce -li běhat, sportovat, je nutno doporučit dohled lékařem, specialistou na pohybový aparát, kvalitní obuv , kvalitně odpruženou, u 99 procentech běžců doplněnou o individuálně natvarované vložky (které jediné dokáží korekci vad v postavení kotníků či kolen), a nakonec kvalitní dietní a pitný režim, který je opět nutné hlídat individuálně a podle zátěže.

Autor: MUDr. Jiří Marek

Poskytl Miloš Škorpil - Časopis Ultravytrvalost

email: [email protected]