Tchaj-ťi je nejlepším cvičením pro lidi po padesátce

Koordinace pohybů, jejich přesnost a relativní jednoduchost přibližující se bojovým uměním činí z této disciplíny elixír dlouhověkosti pro neurony. Každý sport v každém věku dělá člověku dobře. Vědci z Canberrské univerzity se pokusili vyhodnotit různé disciplíny a jejich přínos pro osoby starší padesáti let. V tomto kritickém věku cvičení pomáhá snižovat riziko demence a dalších neurodegenerativních chorob. Ale také, aniž bychom přímo uvažovali o Alzheimerovi, pomáhá těšit se z pozitivních účinků sportu na náladu a růst nových neuronů.

Vědci ve své práci analyzovali studie týkající se účinků cvičení a sportu. Sportovní disciplíny rozdělili na dvě velké rodiny: aerobické a silové. K první skupině patří běh a rychlá chůze, plavání, jízda na kole a všechny aktivity, které mohou být vykonávány dlouhodobě. K silovým sportům přiřadili ty, které posilují svaly především s použitím zátěže.

“Aerobické aktivity jsou užitečné zejména pro kognitivní funkce mozku,“ uvedli vědci. Zlepšují schopnost uvažovat, chápat, učit se, vidět spojitosti a využívat vlastní kreativitu. Stejný účinek mají jóga a tchaj-ťi, které je obtížné někam zařadit. Tchaj-ťi je nekonvenční sport, který je zvláště vhodný pro osoby, které už nejsou tak fyzicky zdatné, zdůraznili vědci.

Abychom účinky cvičení pocítili také v mozku, je třeba překročit práh 45 až 60 minut alespoň mírné aktivity. Pokud jde o to, jak často cvičit, zní odpověď: co nejčastěji. I jeden jediný den v týdnu věnovaný cvičení je však lepší než trávení volného času na pohovce.. Cvičení působí na mozek tak, že podporuje dělení neuronů především v hipokampu, oblasti spojené s pamětí a učením, a zvyšuje schopnost vytvářet stále nové spoje. Přispívá ke vzniku nových cév a tak zlepšuje přísun výživných látek do mozkových tkání, a omezuje zánětlivé procesy.

Spojitostí mezi pozitivními účinky sportu na svaly a mozek se zabývala i americká studie. Vědci, které financoval Národní ústav zdraví, zjistili, že jeden enzym, katepsin B, který produkují svaly po námaze, dokáže podporovat tvorbu nových neuronů. Loni v lednu skupina finských vědců publikovala na stránkách Journal of Physiology studii, při níž měřila účinek různých sportů na neurony v hipokampu. Tento jev byl zvláště výrazný u aerobických sportů, teprve pak u silových cvičení. Žádný účinek na mozek však nemá cvičení s vysokou intenzitou, které trvá jen krátkodobě.

Zdroj: ČTK