Reklama

Spartathlon 2002 - začalo to bitvou u Marathónu v roce 490. př. Kristem

Po stopách běžce, běžícího požádat bojovníky ze Sparty o pomoc proti Peršanům, kteří napadly Atény v roce 490. př. Kristem se běhá již devatenáct let. Tak se letos již po 20té vydalo 27. září v 7.00 na 240 běžců z více jak 30 zemí z celého světa, aby se poprali s nástrahami trati měřící 246 km a na jejíž zdolání mají běžci pouze 36 hodin.

Na startu stálo i trio českých běžců, Miloš Škorpil, Jindřich Laky a František Brabec, aby se utkali zejména s nástrahami tratě. Tady je totiž zcela jedno zda v závodě proběhnete cílem jako první. Nejdůležitější je cíle dosáhnout ve stanoveném čase 36 hodin. Tak jako každý rok se to i letos podařilo pouze třetině těch, kteří stáli v Aténách pod Akropolí na startu závodu.



Trasa běhu vede od startu v Aténách kolem pobřeží až do Korintu, kde se po překonání korintského kanálů dostávají běžci na Peloponézský poloostrov. To už za sebou mají první třetinu (cca 81 km) a od této chvíle jim může na vybraných občerstvovacích stanicích pomáhat vlastní doprovodný tým. Zde mají také závodníci poprvé, možnost svěřit se do péče lékařů a masérů závodu.

Od téhle chvíle začíná jít do tuhého nebo do živého, jak chcete. Je sice pravda, že každý závodník je ke startu připuštěn až poté, když před tím absolvoval již jiné ultramaratony a ty zvládl v čase, který dává předpoklady, že Spartathlon ve vyměřeném čase uběhne.

Žádný ultramaratón vás však na Spartathlon nepřipraví. Nejenže oproti jiným závodům přistupuje psychický stres, když musíte do jednotlivých kontrol dobíhat v předepsaných limitech, jinak jste ze závodu okamžitě stažen, ale ani teploty přes 30 stupňů na většině závodů v roce nejsou. A posledním trumfem Spatathlonu je profil. Zejména mezi 125 - 163 km, kdy trať neustále stoupá, aby mezi 159 - 165 km překonala převýšení 900 m, které ale překonáváte na mnoha úsecích po čtyřech, neboť jde o horolezecký terén s obtížností 2. Nepřidá vám ani to, že jste zde zhruba o půlnoci a na cestu vám svítí vlastní baterka, a máte-li štěstí, tak i měsíc.

Poslední třetina trati vede opět zvlněným terénem pod horami, aby mezi 195 - 237 km zase spíše připomínala běh do kopce než cokoli jiného. Posledních 9 km už vidíte Spartu a sbíháte dlouhým seběhem k ní. To už ale slunce pálí a tak, i když jsou občerstvovačky zhruba po každých 4 km, tak máte jazyk vyschlý a drsný, že s ním můžete celkem dobře šmirglovat. I tady dochází ke sportovním tragédiím, neboť i na těchto posledních 9 km vás pořadatel nemilosrdně stáhne z tratě, pokud jste se nedokázali do další kontroly dostat v předepsaném limitu.

Reklama

Miloš Škorpil dokázal do cíle doběhnout na 33. místě v čase 32:48 hod. Jindrovi Lakymu, který doběhl na 80. místě se to podařilo za 35:34, pouze František Brabec se díky žaludečním potížím přidal k většině, které nebylo dopřáno dosáhnout cíle. V cíli bylo celkem klasifikováno 89 závodníků.

Přestože je to závod krutý, avšak ve své podstatě spravedlivý, každý kdo se jednou na jeho start postaví se touží do Atén, resp. do Sparty vrátit.

Miloš Škorpil - prezident České asociace ultramaratonců a jeden z vyvolených Olympských bohů

Reklama

Komentáře

Reklama