Druhý Tibeťan, svíčka, je účinný cvik pro svaly, hlavně břišní a zádové. Zlepšuje linii a dodává mladistvé, dynamické vzezření.

Lehněte si na záda a uvolněte se. Dlaně položte na zem vedle těla. Chodidla nenapínáme, pánev je nasměrovaná tak, aby se páteř dotýkala podlahy, ramena jsou uvolněná, krční páteř pro­táhlá. Prosím, dbejte o přesnou polohu páteře: od kříže až po ramena spočívá ploše na zemi. Ani při cvičení byste se neměli prohýbat v kříži, ani se hrbit.

Při svíčce se koordinovaně pohybuje jen hlava a dolní kon­četiny. Z výchozí pozice zvedáme hlavu a přitahujeme ji k hrudi a pak ji zase položíme na zem. Zároveň pomalu a plynule zve­dáme i nohy, pokud možno co nejvýš - v ideálním případě do svislé polohy, takže tvoří s páteří pravý úhel. Hlavu i nohy za­čneme zvedat zároveň, pak je v nejvyšší poloze na malý oka­mžik zastavíme a potom je pomalu a plynule zase vracíme do výchozí pozice.

Dbejte na oblé, měkké pohyby, nohy nesmí spadnout, musíte je zvedat a pokládat silou svých svalů.

Máte-li zpočátku potíže se zvedáním nohou nebo vás trápí bolesti zad, máte ještě jinou možnost: pokrčte kolena a přitáh­něte chodidla k zadku. Až pak zvedněte nohy, jak nejvýš mů­žete - v ideálním případě tvoří pěknou, rovnou svíčku. Pak zase pokrčte kolena, odstrčte chodidla od zadku a položte je na podlahu.

Dbejte i o správnou polohu trupu. Nezvedejte ramena, jen hlavu. Záda se nesmí kulatit, hlava se nezvedá až úplně nahoru, páteř od ramen dolů leží plošně na zemi.

Svíčku začneme hlubokým výdechem, při vdechu pomalu zvedáme hlavu a nohy. Vdech by měl trvat stejně dlouho jako zvedání až k nejvyššímu bodu, v němž byste měli krátce setrvat, při výdechu pokládejte hlavu a nohy.