Reklama

Toxiny z GMO (geneticky modifikovaných organismů) v tělech živočichů i člověka

Na internetových stránkách se objevuje mnoho případů, které dokumentují obavy, že GMO nejsou pro zdraví člověka bez rizik.

V květnu 2011 uveřejnil Jeffrey M. Smith  údaje o tom, že v tělech těhotných žen i jejich dětí se ještě před naroze­ním hromadí toxin Bt. Smith je výkonným ředitelem kanadského Institute for Responsible Technology (Ústavu pro zodpovědné technologie), autor mezinárodních bestsellerů o GMO Seeds of Deception a Genetic Roulette: The Documented Health Risks ofGeneti- cally Engineered Foods.

Toxin Bt je obsažen v GMO kukuřici. Ta je vybavena genem z půdní bakterie Bacillus thurigiensis, který uvedený toxin pro­dukuje, a to proto, aby byla kukuřice chráněná před hmyzem. Bt toxin tedy působí jako insekticid, porosty kukuřice nemusí být ošetřovány jinými nebezpečnými insekticidy a původně jak Monsanto, tak EPA (Environmental Protection Agency - agen­tura pro ochranu životního prostředí) deklarovaly, že Bt toxin nemá žádný dopad na spotřebitele, tedy na člověka.

Bt toxin se totiž používal jako postřikový insekticid i před za­vedením GMO. V tom případě ho déšť postupně smýval a slun­ce ho rozkládalo, takže probíhala jeho biodegradace. Nicméně i tento postřik vyvolával u lidí alergie. V GM verzi má vlastně každá rostlina svoji láhev jedovatého postřiku v sobě a kon­centrace Bt toxinu je tisíckrát vyšší než ve spreji. Právě proto, že používání Bt toxinu mělo svoji historii v zemědělství, byl povo­len jako součást GMO.

Lékaři na univerzitní klinice v Quebeku analyzovali krev 30 tě­hotných a 39 netěhotných žen a nalezli Bt toxin v krvi u 93 % tě­hotných žen, a téměř vždy i v pupeční krvi jejich plodů. Byl nalezen i v krvi u 67 % netěhotných žen. Kromě toho, že se těmto výsledkům dostalo široké veřejné publicity, byly publikovány i v odborném časopise, kde je studie rozšířena o další toxiny z GMO kukuřice.

Reklama

Poznatky o tom, že Bt toxin se objevuje v krvi člověka, ne­jsou zcela nové. Ve výzkumu sponzorovaném italskou vládou vykazovaly myši krmené GMO kukuřicí Monsanto celou řadu imunologických anomálií.Měly zvýšenou hladinu proti­látek typu IgE a IgG, které jsou typicky spojovány s alergiemi a infekcí. Myši měly zvýšenou hladinu cytokinů (interleukinů),které jsou u lidí indikátory široké škály nemocí spojovaných se záněty až po rakovinu. Jejich imunitní systém vykazoval zvýše­né T-buňky, vyšší počet lymfocytů, bazofilů a bílých krvinek, což může opět indikovat alergie, a různé záněty. Myši měly rovněž symptomy otravy jater a ledvin. Existují však i prá­ce, které prokazují naprostou bezpečnost GMO obsahujících Bt toxin.

GMO rostliny obsahující Bt toxin, jako je ku­kuřice, rýže, lilek nebo bavlna, se rozšiřují na obrovských plo­chách v Indii, Číně, Kanadě a USA. V EU, kde je stále pěstování GMO plodin omezeno na několik povolených výjimek, většinou spojených s výzkumem, si nesmírný dopad této změny techno­logií nedokážeme představit.

Je proto pochopitelné, že tyto GMO rostliny a jejich vliv na přírodu i člověka jsou stále v centru výzkumu.

Drobný korýš Daphnia magna, známý akvaristům jako potra­va pro rybky, je po léta užíván jako modelový organismus v ekotoxikologickém výzkumu. Má totiž generační dobu asi dva tý­dny, a tak může být toxicita testována v poměrně krátkém čase. A tak v akutních testech toxicity nebyly u dafnií shledány žád­né nežádoucí účinky krmení obsahujícího pyl z Bt kukuřice. Norští výzkum­níci krmili jedince D. magna od narození buď GM kukuřicí, nebo kukuřicí, která nebyla geneticky upravena, a to po dobu 42 dnů. Zjistili, že dafnie krmené GM měly o polovinu kratší dobu přežití. Kladly také nižší počet vajec (109 oproti 141 u kontrol). Dafnie krmené normální kukuřicí byly výraz­ně větší (o 21 %). I z tohoto laboratorního testu je zřejmé, že GMO má jako potravina jiné vlastnosti než geneticky neuprave­ná rostlina.

Nejpřesvědčivější však jsou pozorování z oblastí, kde se GMO rostliny pěstují v širokém měřítku. Mnoho zemědělců z Indie si stezuje na přetrvávající svědění a vyrážky po kontaktu s GM rost­linami. Když pustili na plantáže po sklizni bavlny dobytek, ovce, kozy a buvoli zahynuli nebo onemocněli. V jedné vesnici uhynu­lo 13 buvolů hned po prvním dnu pastvy.

Každopádně, dříve než EU povolí průnik GMO na svoje území, měly by se pečlivě zhod­notit zkušenosti USA. V této zemi je totiž v roce 2011 geneticky modifikováno 93 % sóji, která se tam pěstuje, 86 % veškeré kuku­řice a 93 % řepky. V letech 2008-2009 se uvádělo, že GM je 95 % cukrovky pěstované v USA. Lze tedy předpokládat s jistotou, že produkty, které dnes nesou označení „100% USDA Organic“, jsou GMO.

K tomu, abychom mohli považovat GMO za bezpeč­né a přinášející prospěch, je třeba získat odpovědi na mnoho otázek, které se postupně vynořují, jako jsou například:

  • Jak ovlivňují GMO plodnost?
  • Jak zasahují do nitroděložního vývoje?
  • Jak zasahují do hormonálních regulací?
  • Jak ovlivňují stárnutí?
  • Jaký mají vliv na střevní flóru?
  • Jak ovlivňují imunitní systém?

Doufejme, že odpovědi na tyto otázky přijdou dříve než GMO potraviny na náš stůl.

prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc.  -  Doba jedová 2, nakladatelství Triton

Reklama

Komentáře

! (Pá, 11. 5. 2012 - 07:05)
Ať Američani přestanou žrát ten svůj popcorn a bude po problému.
Reklama