Největší prospěch z vaší aerobní zdatnosti má mozek. S každým tepem srdce je krev vháněna přímo do mozku. Co myslíte, kolik procent krve do něj při každém stahu přijde? Pro informaci uvádím, že mozek tvoří asi 2-3 procenta hmotnosti těla a že mnohé z kapilár, které do něj krev přivádějí, jsou mikroskopicky malé.
Méně než 1 procento? 2-3 procenta? 4-6 procent? 7-9 procent? 10 procent? 10-14 procent? 15-20 procent? 20-40 procent? 40-80?
Překvapivá odpověď zní: 20--40 procent!
Na všechny ostatní tělesné systémy připadá pouze přes polovinu zdrojů krve! Příroda považuje mozek za zdaleka nejdůležitější část těla.
Tato skutečnost se nejpřesvědčivěji projevuje v kritických situacích. Když člověk přijde při úrazu o ruku či nohu, má se obecně za to, že většina krve při každém srdečním stahu proudí ze zbytku končetiny ven. Nic není tak vzdáleno pravdě. V okamžiku, když dojde k jejímu oddělení, se pustí celý systém mozku a těla do společné komplexní záchranné akce. U všech cév zraněné končetiny dojde okamžitě k jejich stažení, aby se ztráta krve minimalizovala. Současně srdce vhání do mozku více krve než obvykle! Proč? Protože v situacích, kdy jde o život, je jediným orgánem, který vás možná zachrání, právě váš mozek. Moudrá příroda mu proto zajišťuje tu největší možnou dodávku energie.
Aerobní cvičení zvyšuje kvalitu spánku a často zkracuje délku, kterou k odpočinku potřebujete.
V jiné ze svých originálních studií nechal dr. Cooper ležet dvě skupiny zkoumaných jedinců v posteli, rovně na zádech, a to po celé tři týdny. První skupina cvičila třikrát denně na cyklistickém ergometru uchyceném k postelím, zatímco členové druhé skupiny cvičit nesměli.
Výsledek: Členové cvičící skupiny si zachovali po celou dobu obvyklé spánkové návyky a v noci spali v průměru sedm až osm hodin. Lidé ze skupiny, která cvičit nesměla, spali nepravidelně či se u nich občas vyvinula chronická nespavost. Pokus ukázal, jakkoli se to zdálo proti zdravému selskému rozumu (pro ty, co znají podstatu těla a mozku, to není nic překvapujícího), že lidé z necvičící skupiny ve skutečnosti chtěli spát déle. Když se probudili, a třebaže měli za sebou delší spánek než ti z druhé skupiny, byli relativně unavení a apatičtí. To členové aerobně trénované skupiny spali kratší dobu a během dne byli bdělejší.
Jestliže jste aerobně zdatní, poskytujete mozku hlubší a smysluplnější odpočinek a regenerační dobu v délce jedné čtvrtiny až třetiny z každého dne. Zbývajících 66-75 procent dne pak strávíte ve stavu vyšší smyslové a intelektuální bdělosti a připravenosti.
Zdroj: Tony Buzan - Chytře na své tělo, nakladatelství Columbus
Komentáře (4)
- odpovědět
Črv 20, 2011- odpovědět
Črv 20, 2011- odpovědět
Črv 20, 2011- odpovědět
Srp 21, 2011Přidat komentář