Účinky pohybu a zdravé stravy jsou srovnatelné s mnoha léky

Mnoho pozitivních efektů pohybu je podle lékařů srovnatelných s podáváním léků. Pravidelný pohyb a úprava stravování může prodloužit život až o pět let. Ideálních je 150 minut pohybu týdně ve střední intenzitě nebo 75 minut intenzivního pohybu.

Informace  zazněly na tiskové konferenci zástupců interních klinik Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN). Nadváhu nebo obezitu mají dvě třetiny české populace, nemoci srdce a cév, na kterých se podílí, jsou nejčastější příčinou úmrtí.

"Průměrný Čech žije 20 let svého života s nějakou formou nemoci, zatímco průměrný Švéd pouze tři roky," řekl zástupce přednosty III. interní kliniky VFN a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1. LF UK) Michal Vráblík.

Střední délka dožití se několik desetiletí prodlužovala, u žen před pandemií covidu-19 vystoupala na 81,9 roku a u mužů na 76,1 roku. Pandemie ji mužům snížila o rok a ženám asi o 8,5 měsíce. Přestože covidu-19 v ČR podlehlo více než 40.000 lidí, nejvíc se i v letech pandemie umíralo na nemoci srdce a cév. "Opakující se lockdowny, stres a méně pohybu znamená, že po několika letech stabilní úrovně šla váha Čechů nahoru," doplnil vedoucí lékař XXL centra III. interní kliniky VFN a 1. LF UK Martin Matoulek.

Právě váha pacienta hraje při nemocích srdce a cév zásadní roli. "Chronické nemoci jako vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol, cukrovka, obezita nebo kardiovaskulární nemoci často nemají příznaky. Proto je důležité být fit, starat se o své zdraví a oddálit nástup řady onemocnění," dodal Vráblík. Podle něj je prokázáno, že změna životního stylu, zejména pravidelný pohyb, dokáže metabolické nebo kardiovaskulární choroby zvrátit a prodloužit život o několik let.

Pravidelný pohyb podle vedoucího centra zátěžové kardiologie II. interní kliniky VFN a 1. LF UK Vladimíra Tuky snižuje riziko infarktu nebo mrtvice i vzniku nádorových onemocnění. Zkvalitní spánek, zlepší paměť i libido. Například u úzkostí nebo depresí pohyb přináší stejný přínos jako farmakologická léčba.

"Stačí 150 minut vytrvalostních aktivit týdně jako je chůze, jízda na kole, plavání nebo běh. Vše při střední intenzitě, kdy můžete při pohybu mluvit v krátkých větách," řekl. Alternativou je 75 minut týdně při intenzitě vysoké.

Kromě pohybu je zásadní pravidelná strava s dostatečným množstvím bílkovin, zeleniny a ovoce. "Chuť a uspokojení z jídla nám dávají hlavně tuky a cukry, takže jsme přidali slazené nápoje a oblíbená fastfoodová smažená jídla," popsal Matoulek. Přitom při pravidelném pohybu se podle něj mění i chuťové preference. "Tělo si při vyšší a pravidelné fyzické zátěži začne přirozeně říkat o jídla s vyšším obsahem komplexních sacharidů a bílkovin, naopak méně budeme mít chuť na tuk," dodal.

Nutriční terapeutka VFN Lucie Růžičková uvedla, že nemusí platit, že zdravé stravování je dražší než běžná strava. Nemocnice to zkouší při přípravě jídel pro pacienty, zdravější jídla připravuje se stejným rozpočtem na pacienta a den. "Nemusíme jíst jen dražší zeleninu. Můžeme jíst kořenovou zeleninu, která je levná a dá se upravovat různým způsobem, a ovoce, které je lokální," vysvětlila. Mezi zdravé a zároveň levné patří také například červená řepa nebo obiloviny.

ČTK

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář
Zařazení na fórum: 

Přidat komentář

Reklama

Reklama