Taneční pohybová terapie

Jako malé děti snadno dokážeme vyjádřit své pocity dlouho předtím, než se naučíme mluvit. Když už mluvíme, snadno zapomínáme, že naše tělo stále vnímá pocity, které vyvolávají obavy, rozpaky, nebo se o nich prostě těžko hovoří. Taneční pohybová terapie využívá spojení tělesného pohybu a emocí, aby pomohla vyjádřit a zvládnout pocity příliš hluboké pro běžné uvědomění, anebo příliš složité pro to, aby byly vyjádřeny slovy.

Většina rodových společenství uznávala od nepaměti léčivou moc tance. Moderní společnost jeho hodnotu pro terapii až do 40. let neznala. Tehdy začali tanečníci ve Spojených státech rozvíjet způsoby jeho využití při pomoci lidem s duševními poruchami.

Komu může taneční pohybová terapie pomoci:

Obvykle se doporučuje dospělým s emočními problémy (např. úzkostí a depresí) a obtížemi ve vztazích. může být účinná i u vážnějších chorob, u schizofrenie, maniodepresivních stavů, anorexie a bulimie i u alkoholové a drogové závislosti. Může prospět i dospělým s poruchou učení, stejné tak i u některých fyzických onemocnění se vztahem ke stresu-např. u srdečních obtížích.

Zvlášť účinná je u dětí, zejména při poruchách učení či emocionality, při snížené schopnosti soustředění a tam, kde se dítě špatně snáší se svými vrstevníky. Úspěšně lze léčit děti s problematickým chováním, které je výsledkem rodinného stresu, i v případech špatného zacházení či pohlavního zneužití, dokonce i děti se závažným psychickým handicapem a děti postižené autismem. Terapie může prospět i tělesné postiženým dětem, např. slepím a hluchým.