Reklama

Měla byste v těhotenství číst svému břichu pohádky?

Pamatují se novorozenci na to, co zažili před narozením? Vědci se rozhodli to zjistit a požádali dvanáct těhotných žen, aby během posledních šesti týdnů těhotenství předčítaly pasáž z pohádky pro děti (Kocour v botách). (De Casper a Spence 1986)

Dva až tři dny po narození dítěte byla testována jeho schopnost vzpomenout si na Kocoura v botách. Kojenec byl sledován při poslechu této pohádky za použití jedné z variant testu non-nutritivního
sání, při němž je snímač napojen na dudlík. Vědci zjistili, že kojenci výrazněji rytmicky sají, když slyší pasáž z pohádky, kterou jim četla maminka během posledních šesti týdnů těhotenství, než když poslouchají jiné pasáže, které nikdy předtím neslyšeli.

Překvapivé bylo zjištění, že kojenci i nadále preferují pasáž, kterou znají, i když ji už nečte matka, ale někdo jiný?
Zdá se tedy, že se skutečně jednalo o právě tento předčítaný a poté rozpoznaný příběh, který se tak stal jakýmsi ?prenatálním otiskem?.

Další psychologové se pustili ještě dál (De Casper, Lecanuet, Busnel, Granier-Deferre a Maugeais, 1994).
Novorozenec je vystaven poslechu podnětů (stimulů) ve chvíli, kdy udělá mezi sáním delší pauzu. Předvedou mu jiný podnět, když dělá kratší pauzy. Miminko se brzy naučí regulovat svůj rytmus sání v závislosti na svých preferencích pro jeden či druhý podnět: ?Když saji pomalu, dostanu tohle, a když saji rychle, dostanu tamto??.

Připravili jiný pokus, tentokrát s plodem starým třicet tři týdny. Požádali dvacet osm budoucích maminek, aby třikrát až čtyřikrát denně po dobu čtyř týdnů nahlas recitovaly báseň. Po uplynutí čtyř
týdnů pustili miminku pomocí reproduktoru, umístěného na matčině břiše, jednak báseň, kterou už předtím poslouchalo, jednak neznámou báseň. Obě básně četla a nahrála osoba, kterou miminko
neznalo. Matka dostala na uši sluchátka s hudbou, aby se neutralizovala případná interakce mezi matkou a dítětem. Během čtení obou básní byly zaznamenávány změny srdečního tepu plodu.

Reklama

Výsledky ukázaly, že srdce plodu zvolnilo tempo při poslouchání známé básně. Při poslechu neznámé básně nebyly naměřeny žádné změny.
Závěrem lze konstatovat, že plod slyší a rozpozná hlas, který vnímá. Je dokonce schopen si ho vybavit (přinejmenším do určitého stupně). Dalo by se říci, že lidský plod má rád to, co zná, a uklidňuje ho to?

Závěr
Dítě v době před narozením poslouchá a pravděpodobně oceňuje příběhy, které mu někdo vypravuje. A líbí se mu hlavně ty, které už zná. Tak jako všem dětem?

Zdroj: Serge Ciccotti - Rozumíte svému děťátku?, nakladatelství Portál

Reklama

Komentáře

Hi Dear (Út, 24. 3. 2009 - 17:03)
Hi Dear
Email:amianyak(at)yahoo(dot)com
Peace be unto you,how are you today.I do hope that you are fine. I saw your profil in (doktorka.cz) and like your person in general,this made me to write to show you,my extent of interest in you.please i will like you to send me your mail to my mail amianyak"yahoo.com so i can send my picture to you for we to continue. thanks and be bless yours amian.
Reklama