Zdravotní rizika osamělosti

25 Květen, 2016

Chronická osamělost je v psychologickém smyslu zničující a podepisuje se i na našem tělesném zdraví. Člověk ji vnímá jako stav ohrožení, čímž se v něm spouštějí stresové reakce - zvyšuje se hladina stresového hormonu kortizolu a některých působků imunitního systému (tzv. interleukinů). To vede ke změnám metabolismu a k chronickému zánětu.

Výsledkem je porucha zpracovávání cukrů a tuků, zvýšená hladina cholesterolu, obezita, ucpávání cév - a tím pádem i zvýšený krevní tlak a další srdečně-cévní onemocnění, včetně infarktu a mozkové příhody (mrtvice). Některé studie našly u osamělých lidí (zejména u těch, kteří svou osamělost tají a zvládají ji vůlí) i častější výskyt určitých druhů rakoviny. Mění se i některé další funkce imunitního systému: oslabuje se předevšímtzv. buněčná imunita, což snižuje naši odolnost proti infekcím a zhoršuje jejich průběh (jedná se hlavně o virová onemocnění, jako je například chřipka, herpes nebo AIDS). Méně účinné je i očkování.

Osamělý člověk tedy velmi snadno onemocní, ať už duševně (depresí), nebo fyzicky. A jako by na tom nebylo dost, zjistilo se, že lékaři se ke všemu lépe starají o pacienty, kteří jsou obklopeni rodinou a dalšími blízkými lidmi, než o ty, kdo nikoho nemají. Je to zřejmě způsobeno dvěma podvědomými faktory: stará-li se o vás široké příbuzenstvo, zdravotníci mají nad sebou větší pocit kontroly. Kromě toho nabudou jaksi nechtěně dojmu, že takový pacient spíše „stojí za námahu“.

Život v osamění je zkrátka těžký a už jen ze zdravotních důvodů je dobré, abychom se osamělostí nenechali pohltit.

Zdroj: Osamělost, nakladatelství Grada