Fenomén jednovaječných dvojčat
Na stejné nemoci zemřou a běžně v přibližně stejnou dobu. To by nebylo nijak překvapivé u nakažlivých nemocí, avšak u dvojčat se objevují degenerativní nebo zhoubná onemocnění, která nesouvisí s bakteriemi a viry. Darwin uváděl případ dvojčat-bratrů, z nichž jeden žil v Paříži a druhý ve Vídni. U bratra v Paříži se objevilo opakující se vnitřní zánětlivé onemocnění očí. Navštívil svého lékaře a řekl mu: "Můj bratr ve Vídni bude mít oční zánět jako já." Lékař tomu nevěřil, ale o několik dni později pacient přinesl dopis od svého bratra, ve kterém stálo: "Vrátil se mi zánět oka. Určitě jej máš také."
Je zcela běžné, že rodiče obtížně dvojčata rozlišují a příležitostně je jedno potrestáno za neplechy druhého. Jsou známy případy dvojčat, která byla při koupání náhodně zaměněna, takže nebyla žádná jistota jejich pravé totožnosti. Dvojčata se někdy dívají do velkého zrcadla a mluví s obrazem, který považují za druhé dvojče. Tyto problémy se zmenšují, jak dvojčata odrůstají, začínají si uvědomovat svou identitu a získávají jemné rozlišující rysy. Přesto je zaznamenán případ malíře, který pracoval na dvou jednotlivých portrétech dvojčat a který nebyl po určité době schopen rozpoznat, kterému dítěti patří který portrét.
Dalo by se očekávat, že jsou-li jednovaječná dvojčata geneticky totožná, měla by si být velmi podobná i po stránce duševní. Zkušenost to potvrzuje.
Existují četné záznamy o dvojčatech, jejichž vkus, zájmy, názory a zaměření byly natolik podobné, že se dalo říci, že dvojčata byla svým způsobem jedním člověkem. Dvojčata trpí stejnými duševními a tělesnými poruchami, které obvykle propuknou ve stejnou dobu. I když byla od sebe odloučena velmi záhy, uzavřou manželství s velmi podobnými partnery, budou žít v podobných domech, sdílet stejné základní postoje, nosit stejný typ oblečení, vyhledávat stejný druh práce, pěstovat stejné sporty a vstoupí do stejné politické strany.
Dvojčata se běžně zamilují do stejného člověka a to může způsobit problémy. Ožení-li se jednovaječná dvojčata s jednovaječnými dvojčaty, nedokážou se manželé někdy spolehlivě rozlišit. Naštěstí se jednovaječná dvojčata mají navzájem obvykle velmi ráda a takové problémy řeší s humorem. Násilným oddělením trpí, dokonce se tím velmi těžce trápí. Tuto jejich blízkost uznává i britská armáda, která obvykle jednovaječná dvojčata odvede do stejného útvaru, takže mohou sloužit společně, a pokud možno se vyhýbá jejich odvelení na různá místa.
Některé záznamy o mimořádné duševní podobnosti jednovaječných dvojčat jsou pozoruhodné. V jednom případě byli dva chlapci odděleni hned po narození a adoptováni do různých amerických rodin. Ve škole oba nenáviděli gramatiku, ale bylí docela dobří v matematice. Oba se dali k policii a oba získali stejnou hodnost, zástupce šerifa. Oba jezdili v chevroletu. Oba měli psa jménem Toy. Oba se oženili se ženou jménem Linda a oba se rozvedli. Oba se znovu oženili - s ženou jménem Betty.
Zdá se, že jednovaječná dvojčata sdílejí své myšlenkové procesy. Často zároveň pronesou stejnou spontánní poznámku. Jeden začne větu a druhý ji dokončí. Společně začnou zpívat stejnou píseň. Máme záznam o jednom dvojčeti, které bylo ve Skotsku, uvidělo tam krásné skleničky na víno a rozhodlo se, že se budou líbit jeho bratrovi a koupilo je. Mezitím jeho bratr, který byl v Anglii, narazil na ty samé skleničky a koupil je jako překvapení pro druhého bratra.
Tato podobnost temperamentu a osobnosti se rovněž vztahuje na duševní poruchy. Máme zaznamenán případ bratrů, kteří byli léčeni v psychiatrické léčebně. Tito muži byli nevrlí a samotářští a byli od sebe zcela odloučeni. Neexistovala mezi nimi žádná komunikace. Přesto měli stejné bludy, že je pronásledují stejní nepřátelé, kteří je chtěli zničit stejnými způsoby. Oba bratři měli sluchové halucinace. Čas od času, v rozmezí několika měsíců a s přesnou shodou oba bratři prodělávali fascinující změnu duševního stavu. Vzchopili se, podávali stejné stížnosti, požadovali vyšetření u doktora a trvali na tom, aby byli propuštěni na svobodu.
Jediný závěr, který z těchto důkazů můžeme udělat, je ten, že lidé se stejným mozkem mají velmi podobnou mysl. Mysl závisí na fungování mozku a struktura mozku je určena bílkovinami, které jsou určeny kyselinou DNA. Jednovaječná dvojčata mají DNA totožnou. Od okamžiku, kdy se vyvine mozek a smyslové orgány, je však mozek rovněž vystaven vstupním informacím, které nejsou určeny DNA. Víme, že tyto informace z prostředí mají na vývoj mozku a následně na vývoj mysli velký vliv, avšak poznatky o jednovaječných dvojčatech nám ukazují, že i když jsou dvojčata vystavena velmi rozdílným vlivům prostředí, přesto si často zachovají pozoruhodně podobnou mysl. Může to být částečně tím, že počáteční podobnost nutí tato dvojčata vyhledávat podobné prostředí. Je dokonce možné, že jejich neurologická podobnost způsobuje, že vstupní informace zpracovávají nebo interpretují takovým způsobem, aby různorodé vstupy více připodobnili.
Zdroj: Robert M. Youngson - O šílenství, podivínství a genialitě, nakladatelství Portál
- Odpovědět
Pošli odkaz