Cílem jógy je přinutit mysl ke klidnému spočinutí

Proč bychom to měli chtít? Dostáváme se k základní myšlence věčné filozofie, a sice že všechno je prožíváno skrze mysl. Mysl je však v aktivním stavu. Představy vznikají jakoby na vodní hladině zčeřené větrem. Přicházejí a odcházejí, přicházejí a odcházejí. My sami se ztotožňujeme s jedním z oněch rozbitých odrazů na zčeřené vodní hladině.

Odsud přicházím. Tam odcházím. To nás spojuje s dočasným proudem, časem a prostorem. Uklidněte vodní hladinu a zůstane jeden obraz. To, co bylo roztříštěné a odražené, je nyní v dokonalém klidu: to je vaše skutečné bytí. Je to však také skutečné bytí všech ostatních lidí. Cílem jógy je najít skutečné vědomí jednoho člověka i všech ostatních lidí.

Schopenhauerova studie Svět jako vůle a představa je plná takových myšlenek. Celá kniha je extatickou symfonií zabývající se podobnými záležitostmi. V práci Základy mravnosti se Schopenhauer ptá: "Jak je možné, že se lidská bytost nechá natolik pohltit nebezpečím, jež hrozí druhému, že zapomene na svou vlastní ochranu a spontánně přispěchá zachránit ohroženého člověka?" Jak je možné, že to, co považujeme za nejdůležitější přírodní zákon, a sice ochrana vlastní osoby, vlastního ega, se najednou rozplyne, a člověk jako by se najednou stal tím druhým, jedná spontánně v zájmu druhého člověka dokonce i tehdy, ohrožuje-li tím svůj vlastní život? Člověk naprosto bezprostředně zachraňuje malé dítě, které se ocitlo v nebezpečí.

Schopenhauer odpovídá: "Projevilo se metafyzické uvědomění, které se obvykle neprojevuje." Je to uvědomění si obecného vědomí, jehož jsme všichni projevem. V tomto smyslu jsme tedy já a vy jedním.

Prožitek oddělenosti je pouze sekundárním prožitkem v apriorním rámci času a prostoru, který je oddělujícím principem. Nietzsche jej nazývá principium indiuiduationis, individuační princip času a prostoru. Kdyby nebylo času a prostoru, nebyli bychom odděleni. Je to tedy náš sekundární prožitek. Máme-li žít na světě, musíme ho prožívat právě takto, ale tu a tam dojde k průlomu do jiného vědomí.

Funkcí jógy je tedy uvolnit člověka z pout času a prostoru a spojit ho s transcendencí. Později nastává problém návratu zpět, aby člověk mohl pracovat s oběma věděními.


Zdroj: Joseph Campbell - Proměny mýtu v čase -nakladatelství Portál

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář

Přidat komentář

Reklama

Reklama