Psychické změny spojené s pohybem

V oblasti psychoregulačních účinků pohybové aktivity je podstatné, že správně vybraná a dávkovaná pohybová činnost umožňuje jedinci vyrovnat se s negativními do­pady stresu prostřednictvím fyziologických pochodů (Bílá, 2002). Vliv pohy­bové aktivity na psychiku záleží na mnoha faktorech. Jednak jde o jedince, který danou aktivitu provádí, a jednak o vlastní pohybovou aktivitu (její druh, inten­zitu a pravidelnost).

Pozitivní vliv může mít cvičení na zlepšování depresí, na snižování úrovně úzkosti, zvyšování kladného sebehodnocení a posilování psychiky v boji se stresem. Lidé, kteří pravidelně běhají nebo plavou, mají podstatně nižší výskyt depresí než jiné srovnatelné skupiny. Ale není to jen aerobní forma cvičení, která kladně ovlivňuje psychiku a snižuje výskyt depresí. Obdobný účinek byl zjištěn i tam, kde se používaly vhodné formy posilovačích cvičení (Křivohlavý, 2001).

Kdo nepozná námahu, nemůže naplno vychutnat uvolnění, kdo neprožil nepohodlí, neuvědomuje si možnost pohodlí. Pohybovou námahu není třeba chápat jako oběť, ale jako investici, zálohu na pozdější odměnu v prožitku uspokojení a uvolnění (Svoboda, Hošek, 1992). Myšlení a postoje ovlivňují u du­ševně zdravých lidí podstatným způsobem jejich prožívání a chování. Cílem sportu je odstranit pocit bezmocnosti a vytvořit důvěru ve vlastní kompetence posílením sebevědomí (Vymětal, 1994).

Další mechanismus pozitivního působení pohybové aktivity se uskutečňuje přes uvědomění si vlastního těla, zvýšení vnímání sebe sama a sebe ve vztahu k okolí. Vhodná pohybová aktivita může pozitivně působit na body image, ovlivňovat tělesné sebepojetí člověka. Psychické změny jsou při různých ty­pech aktivity zprostředkovány různými mechanismy, které nezávisí pouze na typu pohybové aktivity, ale také na dalších faktorech ze strany jedince a vněj­ších podmínek. Podle charakteru dané pohybové aktivity je možné určit jejich vliv na psychiku.

Zdroj: Jak dosáhnout postavy snů, nakladatelství Grada