Jakým způsobem působí cvičení na naše emoce?

3.11.2011 00:01
Zdravý pohyb

V prvé řadě si připomeneme účinek endorfinů. Jsou to malé molekuly, které vylučuje mozek a jež se velmi podobají opiu a jeho derivátům, například morfiu a heroinu.

Emoční mozek obsahuje mnoho receptorů endorfinů, a proto tak citlivě reaguje na opium, které okamžitě poskytuje celkový pocit blaha a spokojenosti. Opium je také nejsilnější prostředek proti separační úzkosti nebo smutku.Navozuje totiž v mozku pocit slasti a spokojenosti.

Jestliže se však opiové deriváty používají příliš často, navozují návyk, mozkové receptory si na ně zvyknou. K dosažení stejného účinku se musí pokaždé dávka zvyšovat. Kromě toho receptory ztrácejí citlivost a drobné každodenní radosti pozbývají veške­rého významu. To platí i o sexualitě, které většina toxikomanů nepřikládá žádnou důležitost.

S vylučováním endorfinů vlivem tělesného cvičení se děje pravý opak. Čím víc je přirozený mechanismus slasti mírným způsobem stimulován, tím je zřejmě citlivější. Lidé, kteří pravi­delně cvičí, víc vychutnávají drobné životní radosti; činí jim po­těšení přátelé, kočka, dobré jídlo, četba, úsměv kolemjdoucího. Jako by jim spokojenost byla snáze dostupná. Prožívání radosti je totiž pravým opakem deprese, která se obvykle definuje spíš absencí potěšení než smutkem. Proto nemůže být pochyb, že uvolňování endorfinů má výrazné antidepresivní a anxiolytické účinky.

Jestliže takto přirozeným způsobem stimulujeme emoční mo­zek, stimulujeme tím také činnost imunitního systému, podpo­rujeme množení NK buněk a posilujeme jejich agresivitu vůči infekcím a rakovinným buňkám. K pravému opaku dochází u lidí závislých na heroinu, jejichž imunitní systém se hroutí.

Další mechanismus je stejně překvapivý a odpovídá našim po­znatkům o koherenci srdečního rytmu. Lidé, kteří pravidelně cvi­čí, mají vyšší variabilitu srdeční frekvence a větší koherenci než ti, kteří mají sedavé zaměstnání a necvičí. Znamená to, že jejich parasympatikus, fyziologická „brzda“, která nastoluje období kli­du, je zdravější a silnější. Rovnováha obou větví autonomního nervového systému patří k nejlepším lékům proti úzkosti a pa­nickým atakám. Všechny příznaky úzkosti pocházejí z přílišné aktivity sympatiku: sucho v ústech, zrychlení srdeční frekvence, pocení, zvýšený tlak atd. Protože sympatikus a parasympatikus stojí vždycky proti sobě, stimulováním se parasympatikus po­siluje, stejně jako se například posiluje sval, a blokuje projevy úzkosti.

Existuje zcela nová léčba deprese, která se ještě zkoumá na největších pracovištích experimentální biopsychiatrie. Jedná se o stimulaci parasympatiku přístrojem implantovaným pod kůži. Podobně jako přístroje, které vám mají posilovat svaly, když se díváte na televizi, tím, že malým elektrickým výbojem přinutí břišní svaly ke stahu, stejně tak tato léčba budoucnosti údajně aktivuje blahodárné působení parasympatiku, aniž by pacient vy­víjel jakoukoli snahu. Několik předběžných studií na pacientech, kteří na žádnou léčbu nereagovali, dochází ke slibným závěrům.Osobně si myslím, že pravděpodobně lze dosáhnout úplně stej­ných výsledků fyzickým cvičením a navozováním srdeční kohe­rence, ale jen u pacientů, kteří jsou ještě k takovým činnostem dostatečně motivováni.

Zdroj: David Servan - Schreiber: Uzdravení bez léků a bez lékaře, nakldatelství Rybka Publishers

Související produkty

Přidat komentář

 
* *