Fitjazz: Tančit může každý

26.7.2012 00:01
Zdravý pohyb

Matkou a zakladatelkou tohoto revolučního tanečně kondičního systému je MgA. Helena Peerová, tanečnice, choreografka a v neposlední řadě zkušená lektorka. V čem je však tento projekt tak unikátní a revoluční, tedy kromě toho, že se zrodil přímo v České republice?

Tanečních stylů a pohybových trendů je v současné době takové nepřeberné množství, že by se mohlo zdát nadbytečné vytvářet nějaký další. Zkuste se však zamyslet nad tím, který z tanečních přístupů skutečně prospívá lidskému tělu? Samozřejmě, že při každém pohybu vyplavíme endorfiny, něco vypotíme, a když nás druhý den bolí alespoň část svalů, máme pocit, jakou službu jsme tím svému tělu prokázali. Většina fyzioterapeutů by k tomu řekla: „Ano, máte pravdu, každý pohyb je dobrý. Tedy pokud jej děláte správně.“ A to je právě kámen úrazu, na který můžeme narazit, ať už se chystáme tančit zumbu, balet, street dance nebo i jazzový tanec jako takový.

Většina těchto pohybových škol je založena na víceméně nefyziologickém držení těla a na důrazu na vypracování fázického „velkého“ svalstva. Zjednodušeně řečeno jsou to ty svaly, které jsou nejvíce vidět a které většina z nás i umí pojmenovat - přímé břišní svaly, bicepsy, tricepsy, kvadricepsy apod. Máme radost, když se nám začíná rýsovat „pekáč buchet“ na břiše nebo nám narostou boule na pažích jako Pepku Námořníkovi, a přitom si mnohdy neuvědomujeme, že si tím vlastně můžeme ubližovat. Toto dynamické svalstvo, které pracuje zejména na principu velkých a rychlých stahů je pro nás samozřejmě velmi důležité. Zajišťuje totiž lokomoční funkci těla. Abychom tomu rozuměli: umožňuje nám vůbec se pohybovat. Nicméně je třeba si zároveň uvědomit, že máme v těle také pomalé svalstvo tónické, které má naopak především funkci posturální, tj. stará se o držení těla. Toto svalstvo by mělo být ideálně se svým protipólem v rovnováze. Problém je, že tyto svaly na těle nevidíme tak zřetelně, ani z velké většiny je ani neumíme vědomě zapojovat, a to z toho důvodu, že jsou umístěny hlouběji v těle. Je to vlastně taková šedá eminence našeho těla, která je však pro jeho správné fungování absolutně nepostradatelná.

Jak už bylo řečeno, většina dosavadních tanečních, a všeobecně sportovních trendů, tuto možná nejdůležitější svalovou složku bohužel opomíjí buď zcela nebo její význam dostatečně nezdůrazňuje.

V tom se Fitjazz právě podstatně odlišuje. Spojuje ryzí taneční základy a nefalšovanou radost z jazzového a scénického tance jako takového s navázáním vztahu s vlastním hlubokým stabilizačním systémem (tzv. core training). Přestože to zní tajuplně, a pro někoho možná dokonce děsivě, princip je vlastně úplně jednoduchý. Během celé hodiny Fitjazzu se klade důraz na speciální postavení chodidel, které samovolně a pro tančícího často nevědomky zapojuje a posiluje právě nejhlubší svalovinu. Vzhledem k tomu, že je ale celý blok složen z tanečně - technického cvičení, krokových sestav, jazzové variace či kompenzačně posilovací části, při kterém vědomě zapojujeme i to vnější, viditelné svalstvo, nemáme čas si všímat, že při tom všem vlastně provádíme rehabilitační cvičení. Současně se nám prohlubuje dýchání a zvyšujeme vnitrobřišní tlak (posilujeme core). Samotné postavení chodidel (z toho důvodu se tancuje naboso nebo v pouze v ponožkách) totiž nastartuje jednotlivé hluboké tonické svaly v jakési řetězové reakci, čímž se nám srovnají velké kloubní pletence (pánev a ramena) do osy těla a napřímí se nám páteř do ideální polohy. Správným držením těla docílíme zároveň toho, že se nám bude tělo méně „opotřebovávat“, o dalších příznivých dopadech na vnitřní životně důležité orgány ani nemluvě.

Všechna tato fakta samozřejmě nejsou žádnou převratnou myšlenkou - tyto základní principy využívala už původní jóga, zná ji však také moderní fyzioterapie. Nicméně do tanečního světa přichází ve vědomé formě skutečně až s Fitjazzem.

Zní to skoro jako pohádka. Cesta k ideálnímu - zdravému postavení těla a k využití potenciálu hlubokého stabilizačního svalstva však samozřejmě nevede růžovou zahradou. Co se však může v ordinaci fyzioterapeutů zdát jako nezáživná dřina, na to při Fitjazzu ani nemyslíte. Jazzová oldies klasika, moderní soulová hudba nebo písně z populárních muzikálů a filmů vás natolik pohltí, že po hodině Fitjazzu odcházíte s tím, že jste si zatančili, zahřáli se, zaposilovali a zároveň svému tělu skutečně prospěli! Kdo navíc svému tělu umí dobře naslouchat, zjistí, kolik má Fitjazz společného i s cvičením Body & Mind.

Jistě není od věci dodat, že celý systém je nastaven tak, aby byl vhodný pro všechny věkové kategorie a nevyžadují se ani předchozí taneční zkušenosti. Ne náhodou je zakladatelka Fitjazzu současně zakladatelkou tanečního studia s příznačným názvem „Tančit může každý“. 

Autor: Mgr. Veronika Miluše Kozlíčková, autorizováno MgA. Helenou Peerovou 

Další informace na stránkách www.fitjazz.eu

 

Přehled komentářů

zobrazit všechny komentáře 

Ano, tento způsob aerobního pohybu jako nenáročné cvičení kdykoliv...
J.B.  |  27.7.2012 23:26

Léta už takhle (hlavně přes zimu) cvičím, to spojení s tancem a hudbou...
Jirka  |  27.7.2012 23:33

Paní Peerová je zakladatelkou tanečního posilovacího systému, který...
V. M. Kozlíčková  |  19.8.2012 22:13

zobrazit všechny komentáře

Přidat komentář

 
* *