Diabetik na horách

Než vyrazí pacient s diabetem v mrazu ven, je nutné předem pamatovat na uskladnění inzulinu. Stejně, jako mu vadí příliš velké horko, v teplotách pod nulou zase zamrzá. „Když mrzne, nestačí mít inzulin v batohu. Je potřeba ho mít pod bundou na těle, takto tělesná teplota zaručí, že inzulin nezmrzne,“ doporučuje diabetoložka Kateřina Štechová z UK 2. LF a FN v Motole a dodává: „To se týká zejména pacientů, kteří se léčí pomocí inzulinových per. Snazší to mají ti, kdo používají inzulinovou pumpu. Ta je zpravidla upevněna například za páskem kalhot, a tudíž je minimálně pod svrchním oblečením.“

Pohyb je pro člověka s diabetem blahodárný ve všech ročních obdobích. „Sport by měl být nedílnou součástí života s diabetem. Pohyb pomáhá odbourávat krevní cukr a to pro pacienta znamená velké plus při kompenzaci diabetu. V případě zimních sportů to platí stejně,“ uvádí doktorka Štechová. Zásada zní: Nikdy nesportovat na lačno! Dále je důležitá správná hladina krevního cukru neboli glykémie. Pacient by si měl glykémii změřit před tím, než vyrazí například na sjezdovku, mít s sebou glukometr (a i ten je potřeba udržovat mimo mráz) a přeměřit se občas v průběhu lyžování i po něm. Dále je dobré pamatovat na průkaz diabetika nebo alespoň náramek či nějaký štítek obsahující informaci, že je pacient diabetik a léčí se inzulinem. V případě úrazu je totiž tento fakt důležitou informací pro následnou péči, kterou je zejména v případě závažnějšího úrazu nutné realizovat ve spolupráci s diabetologem.

Děti s diabetem si navíc mohou vybrat z nabídky zimních diatáborů. V České republice je poměrně početná základna občanských a rodičovských sdružení, která pro dětské pacienty pořádají nejrůznější letní i zimní akce.  Rodiče malého diabetika tak mají jistotu, že je na zimním táboře o jejich dítě dobře postaráno a zároveň není ošizeno o sněhové radovánky.