Člověk potřebuje pohyb

14.6.2000 00:00
Zdravý pohyb

Tuto skutečnost nemusíme a nechceme rozebírat. Jen je vhodné si uvědomit, že člověk se neliší od zvířat a od lidoopů tím, že k zisku potravy nepotřebuje svoje tělo, ale mozek. Ale tím, že přestože primárně rozvíjí svůj mozek, myslí také na udržení kvalitního pohybového aparátu, který ho za dob lidoopích živil.

Nyní ho sice nepotřebuje k zisku potravy, ale přesto je pro něj velmi důležitý.

Funkce opory a nosiče nejdůležitějšího člověčího orgánu - mozku, funkce lokomoční, vzhled individuální tělesné stránky jako faktor souboje o samce či samičku, a teprve nakonec v důležitosti pro existenci lidstva-schopnost běhat, skákat, plavat - čili znovu schopnost soutěžit o potravu či peníze.

Zdá se, že tělu nejpříjemnější, a z ergonomického pohledu nejpřijatelnější pohyb je běh a plavání. Proč? Protože je pro lidské tělo z pohledu biomechaniky a statiky nejméně náročný. Jakákoliv změna směru pohybu do stran, natož doprovázená zátěží převážně rotačního charakteru (např. pálkové sporty) přetěžuje nejen část těla nutnou k oné změně směru, nastavení rakety či hole, ale ono přetížení se přenese i na centrální osový nosný orgán - páteř.

Lidské tělo je soustava mnoha kloubů a kloubečků, spojených vazy a svaly, kterých je velké množství. Každé přetížení na jednom místě těla je také přeneseno, a ono přetížení tak vlastně ztlumeno, na tu nejvzdálenější část toho stejného těla. Za staletí existence péče o tělo byl v medicíně vypozorován velký počet konkrétně změřitelných a popsatelných vztahů. Ale těmi se nebudeme zabývat. Ty existují a jsou popsány. Neexistuje však obecné kritérium a pravidlo, které by určovalo směry těchto vztahů, které by byly obecně platné. Není , neexistuje.

Jednu věc má však naše tělo danou - statiku. Každý člověk je poněkud nesouměrný. Ale kolennímu kloubu je jedno, zda má jedno oko výše a druhé níže. Tento rozdíl není prakticky zaznamenán. Ovšem poruchu ve vertikální ose kotníku, v její asymetrii - tu již vnímá i nepatrnou . Porucha v postavení kyčlí, kolen a kotníků je v biomechanice a statice lidského těla vnímána velmi významně. Je samozřejmě rozdíl, zda jde o symetrickou - oboustrannou poruchu či o asymetrickou. Je samozřejmě rozdíl, jestli člověk s touto poruchou pracuje ve stoje či vsedě nebo dokonce běhá dlouhé kilometry. Podle toho je také třeba se k těmto problémům stavět.

Člověk, který pracuje v kanceláři, stabilně sedí u počítače, musí dbát mnohem více na to, aby měl dobře postavený monitor a klávesnici vzhledem ke svému tělu, než aby pořizoval drahé vložky do bot a kvalitní obuv s odpruženou podrážkou. Ale člověk, který naběhá 3O km týdně se nad touto skutečností musí zamyslet koncepčněji. Pro něj již nestačí běžná regenerační péče s masáží a strečinkem. I když i toto je nutné. Tady je třeba postupně! Zdůrazňuji - postupně korigovat základní statické postavení těla od kotníků až po křížokyčelní a kyčelní klouby. Po úpravě statiky se náhle stane strečink z metody udržovací,zabraňující svalovým zraněním, metodou léčebnou. Teprve tehdy lze totiž dosáhnout úpravy v délce zkrácených a přetížených svalů. A po této úpravě je mnohem snazší ji udržovat.

Člověk sportuje, běhá, aby žil. Srdečně cévní trénink spolu s adekvátním dietním režimem umožňuje žít, a co víc, je schopen umožnit dlouhověkost. Pohybový režim pomáhá tvořit hormony - endorfiny, které jsou nutné k příjemnému prožití života. Jejich tvorba pohybem je mnohem ekonomičtější než chemií... vytrvalostní běžci svým potem jsou dokonce schopni vylučovat těžké kovy (tady je možné napomoci i pravidelným pobytem v infrasauně).

Je také otázkou, a ne nepodstatnou, do jaké zátěže je vytrvalostní pohyb ještě jen pozitivní. Zatím je možné říci , že bez cíleného tréninku pod vedením specialistů lékařů nelze doporučit fyzickou zátěž nad délku 4 hodin.

Člověk sportuje, běhá, aby žil. Chce -li běhat, sportovat, je nutno doporučit dohled lékařem, specialistou na pohybový aparát, kvalitní obuv , kvalitně odpruženou, u 99 procentech běžců doplněnou o individuálně natvarované vložky (které jediné dokáží korekci vad v postavení kotníků či kolen), a nakonec kvalitní dietní a pitný režim, který je opět nutné hlídat individuálně a podle zátěže.

Autor: MUDr. Jiří Marek
Poskytl Miloš Škorpil - Časopis Ultravytrvalost
email: Skorpil@vubp-praha.cz

Přehled komentářů

zobrazit všechny komentáře 

Článek tvrdí naprostou pravdu: bez pohybu člověk degeneruje, klesá na...
Olga  |  21.7.2007 13:17

Jaký článek?Tak si zajezdi.Ahoj.
B  |  21.7.2007 13:33

Člověk potřebuje hlavně šukat dyž to de
Petr  |  22.7.2007 09:00

zobrazit všechny komentáře

Přidat komentář

 
* *